26.4.2002

Říčany

Teď si nejsem přesně jist, zda-li toto byla opravdu nějaká výprava. Prostě jsme vyšli v pátek večer někam směrem na Říčany se spacákama a někdo i s jídlem. Na “výpravu” nás jelo celkem sedm. Bára, Kroll, Zub, Fanďas, Lása, Pepa a já.

Ještě jsme před klubovnou chvíli čekali na Martinu, která snad měla jít také, ale marně – nepřišla. Nu což?… vyrazili jsme směrem Dobrá voda. Cesta přes sídliště probíhala v poklidu a snad si nás nikdo ani moc nevšímal Pak jsme přešli panelovou cestu k Dobré vodě a vyšli na pole. Tam na nás čekal nějakej dědek s železnou tyčí a křičel něco o soukromém pozemku atd.… Asi to myslel vážně, ale to bylo fuk.

Pak naše cesta vedla téměř výhradně po polích. Původně jsme měli sice namířeno někam za Průhonice, ale pak se to nějak svrtlo a šlo se směrem skládka Hliník. Prošlo se několik plotů a byli jsme vedle ni. Cestu jsme však volili raději po silnici (to jsme již v Uhříněvsi) vesnicí. Cestou Pepa asi nedával pozor a vyplašil takového sladkého polního zajíce! Asi si moc neuvědomoval, že s sebou nemáme moc jídla.

Prošli jsme Uhříněvsí a bylo u další pole. (jak nečekané J ) na konci pole se ukazovala taková malá věžička. Bylo to kolovraty, jak jsme později zjistili z dopravních značek. Někde na tomto poli začalo trochu pršet a foukat vítr. Myslelo se, že by to snad ještě třeba mohlo přestat, ale k naší smůle to vydrželo vlastně až do návratu domů.

Kousek za Kolovratama jsme se rozhodli ubyvakovat. Nebylo to však lehké! Kolem dokola bylo samé pole a žádný les v okruhu 1 km nebyl. Co teď? Najednou se tu zjevil…hehe…takovej kousek lesa byl v dohledu.

Jenže co jsme nezjistili J ? Ten les tam fakt byl, ale byl asi 10m široký a asi 150m dlouhý. Byl to umělý les vysázený na poli proti větru. Nic jiného nám ale příroda nenabízela a tak jsme se tam usídlili.

Někteří začali vyhledávat něco k jídlu a ten zbytek asi nedělal nic. Například takovej Fanďas asi nepochopil co je toto za výpravu a vzal jídla tolik, že se z něj najedli snad všichni…fakt ho nechápu?!

No prostě se vlastně nic moc nedělalo, jem se relaxovalo. Po chvíli nás nějak napadlo nasbírat dřevo, že si uděláme oheň. Ano dřeva bylo dost, ale už si nevzpomínám proč, ale oheň se nekonal. Asi to bylo proto, že nebylo proč ho dělat. Jen Lása měl jídlo takové, že si ho přál dělat na ohni, ale…měl asi smůlu.

Už se začalo sešeřovat a tak jsme začali s Krollem dělat přístřešek i my. Chvilku se hrálo i na kytaru při dvou svíčkách, ale i od toho se pak opustilo – byla zima na prsty.

Noc byla zajímavá. Stále foukal, fučel a fičel vítr a tak se pomalu nedalo ani spát! Zima nebyla, ale když Vám fouká za krk tak se moc dobře asi necítíte.

Ráno se to nijak nezměnilo, vítr foukal…. Mám dokonce dojem, že se na nás měl uskutečnit přepad v podobě Jindry a Zuzky, ale ničeho jsem si nevšiml. Později jsem dozvěděl, že jeden z jeho aktérů nevstal, nebo se mu nechtělo.

Sbalili jsme si věci a ještě se opalovali na poli s krásným rozhledem na říčanské komíny. Pak se ale opravdu už šlo. Cesta byla vlastně stejná jako předtím, jen se šla pozpátku J . Je právě asi 11:30 a mi míříme po poli směrem na Petrovice. Už jsme to nebrali kolem toho dědka s tyčí a vzali to rovnou přes poslední pole, kde nás stále sledovali místní polní zajíci!

Pak se to rozpustilo a šlo se každý svou cestou. Mám dojem, že snad Zub se odloučil jako první a pak to šlo ráz na ráz..Bára… kluci pak snad potkali Zuzku se psama, ale pak už nevím…seděl jsem doma u PC.Hliník