Maringotka u Lůdi 19. - 21.1.2001

Výprava byla původně hlášená jako povinná. Jenže se nám objevila možnost, že pojedeme do Slabců u Rakovníka. Tak se prohlásila za nepovinnou a jelo tam asi i méně lidu. Nakonec se ukázalo, že to bylo dobře, poněvač nás bylo osm a nebylo kam si lehnout. Dopadlo to tak, že na jedné posteli ležely nejméně dva (postele byly tři :-) ). Po cestě, která začnala na autobusovém nádraží v Roztylech, jsme skoro spaly. Jednak byl plný autobus a ... . Ležely jsme v uličce a povídaly si. Najednou napsaly Amazonka zprávu a Krollík na ní odpověděl. Nevím jak to vše probíhalo, ale výsledek byl takový, že Amazonka nás v sobotu navštívila a zustala u nás do neděle.
V sobotu jsme se vydaly na nákup do Černovic. Koupilo se nejpotřebnější a jako vždy něco zbylo! jka je to možné jsme do teď zcela nepochopily.
Odpoledne po příjezdu Amazonky jsme se vydaly ven. Údajně měl být někde ukryt poklad, nebo spíše zásoby nějakého zdejšího lupiče. Přes několik indcií jsme se dostaly nazpět k maringotce a Amazonka doprovázená Krollem se vydaly pro ty jeho zásoby.
Večer hrála Chita a někdy i Vítek na kytaru a povídalo se. Prostě taková ta pohodová nálada.
Ráno vznikl záhadný spor o šátek (1x1m) mezi Kriss a Amazonkou. Na tom by nic nebylo, ale majitel nevěděl o tom, že by se rozhodl se ho vzdát, což na konec stejně udělal. Tuším ve prospěch Kristiny.
Po celou tu dobu jsme byly zásobováni vodou od Lůdi a ze sněhu, topily si dřívím také od Lůdi, vlastně jsme i spaly u Lůdi. (On má totiž kus lesa, rybník, chatu, ... a vůbec, všechno je jeho ;-) ). Nebýt jeho ...
V neděli ráno se muselo uklízet. Stejně to dopadlo nakonec tak, že se vstávalo až kolem poledne, a tak byl fofr ve, kterém jsme ztratily Jindru, ten se šel projít ... .
V Černovicích jsme počkaly na autobus do Prahy a rozloučily se s Amazonkou, která odjela stopem.