Jílové u Prahy
(14-16.3.2003)
Na této výpravě se nás sešlo dvanáct. Byli to: Michal, Viktor, Jindra, Milan, Lása, Zub, Pepa, Bahňák, Veronika, Lucka, Monika a já (Zuzka). V pátek odpoledne jsme se sešli před klubovnou a jeli na Budějovickou. Viktor se k nám připojil na Hájích, Lása na Budějovické. V Jílovém na nás čekal Jindra a dovedla nás do té budovy, kde jsme měli spát. Byla to taková malá místnost, kde byly židle, stůl, kamna a v rohu prázdný vařič. Michal, Viktor a Jindra odešli. Mezitím byl pověřen Lása, aby si a námi zopakoval uzle. Moc mu to nešlo. Také tu polovina lidí neměla uzlovačky. (Příště si je nezapomeňte!!!) Pak padlo nějaké slovo o opakováni morzeovky, ale k tomu již nedošlo (naštěstí), protože se vrátil Michal s Viktorem a Milanem (ten akorát přijel). Dostali jsme za úkol rozdělit se na 3 skupinky, a pak popsat skupinky co nejlépe, s tou podmínkou, že jsme směli jen opisovat věty z knih, které tam byly. Větu jsme museli opsat úplně celou, nijak jsme ji nesměli měnit - ani přidávat nebo ubírat slova. Michal a Viktor se mezitím pokoušeli rozdělat oheň v kamnech. Dalo jim to dost práce. (Už víme, proč to Jindra nerozdělal předtím ten oheň…protože to nešlo.) Ale nakonec se jim to povedlo. Pak jsme měli ještě další úkol ve skupinkách. Bylo nám řečeno, že se venku po určité trase (tu nám taky řekli J) pohybuje někdo, od koho máme získat důležité informace. Tím člověkem byl Jindra a všichni ho našli. Teď taky přijela Lucka. Tak nějak jsme se navečeřeli ze svých zásob a šli jsme spát. Milan se Zoubkem se vypravili spát někam ven. V noci trochu sněžilo, ale přežili to.
V sobotu ráno se šlo nakupovat. Pak se konala snídaně. Po jídle pokračoval program z večera. Museli jsme totiž najít kousky obkreslené mapy (obkresloval Viktor), poskládat je dohromady a vyluštit z mapy, kam máme jít. Pak jsme ještě četli to, co jsme napsali včera o svých skupinkách. Vzali jsme si potřebné věci a vyrazili podle mapy. Již jsme šli jako jedna skupinka. Mysleli jsme, že jsme správně, ale nebyl tam Michal s Viktorem, tak jsme šli někam jinam. Nějak jsme je pořád nemohli najít. Pak jsme se ale setkali. Oni totiž taky čekali někde jinde občas. Dostali jsme suroviny na oběd a vařili jsme ho na ohni. Byla to rýže a salám. Pak se šlo zpět. Někdo se ještě šel podívat na železniční most (vijadukt). Byl takový vysoký a kamenný a nahoře vedly koleje. Večer se měli k večeři usmažit palačinky. Poté, co se Lásovi povedlo vytvořit těsto (tvořil asi hodinu), začal smažit. Šlo to hrozně pomalu, ale nakonec jsme se najedli. Pak jsme již (spokojeně) usnuli.
Ráno se probouzíme do slunečného počasí. Čeká nás závěr té hry po skupinkách. (I když jsme už byli jako jedna skupina.) Výprava pro zlato do štoly. Vyrazili jsme ke štole. Tam jsme měli objednanou prohlídku. Dostali jsme na hlavu takové žluté přilby. Ve štole to bylo občas takové malé, byl tam nízký strob, nebo úzká chodbička. Naštěstí tam nikdo neuvízl. Zlato tam ale také nebylo. Zpět jsme šli zase kolem toho mostu. Čekalo nás již jen uklízení a oběd - taková neuvařená hrachová polívka. Ale byla dobrá. Pak jsme se vydali na autobus, který byl úplně naplněný k prasknutí. Na Budějovické jsme se zapomněli rozloučit, a tak jsme to nechali až na začátek další schůzky. Tam vlastně výprava skončila.
Zuzka (Wokurka)