Tábor
30.6. - Odjezd
Tehd
y byla neděle, ale nebyla to jen tak obyčejná neděle… Byla to neděle, kdy jsme se sešli, abysme se znovu, jak už po několikáté, vydali na Slovensko.Bylo to takhle:
Srazili jsme se kolem osmé hodiny na Hlavním nádraží. Nejdřív jsme přeskupili tee-pee z "Krollovi" dodávky k našim batohům. Na to se Lása šel obětovat do místní restaurace a přinesla asi 5 kýblů na vodu.Kolem desátý jsme se již vyskytovali ve vlaku, ale ještě předtím stačil Kroll užíti svého šarmu na jakousi mladou slečnu. Tu přesvědčil k našemu aktivnímu odmávání. To Ti nestačila maminka? Slečna ihned po splnění Krollova přání odešla…
V dobré náladě jsme ještě na nádraží (kdy se vlak ani nehnul) mávali našim drahým rodičům kapesníky a šátky. A pak to konečně přišlo - vlak se rozjel, pak se už jen rodiče stávali vzdálenějšími a vzdálenějšími a my volnějšími a volnějšími.
Cesta probíhala poklidně, bylo mi uloženo, abych se zmínila o sympatickém průvodčím. Mě se zas až tak boží nepřipadal, byl moc družnej a působil kapku nevyžitě. No, nic.
Hrálo se
na kytaru, jedlo se co nám připravily maminky. Pasová kontrola proběhla v pohodě, protože to ještě všichni měli pasy. Viď Láso!? Tolik asi k samotnému odjezdu a cestě…
1.7. - Pondělí
Ani jsme nemrkli a bylo tu pondělí 1.7. brzy po probuzení jsme projeli kolem Vysokých Tater rovnou do Popradu. Tam už na nás čekal Termit se svým autíčkem, do kterého jsme narvali všechna tee-pee a některé batohy. Termit odfrčel, no dobře, pomal odjel a my čekali na autobus, který nás měl dovézt do Spišské Staré Vsi. Autobu
s přijel a skutečně nás dovezl na určené místo. Nasadili jsme naše malá, větší i ty největší zavazadla na hrb a pomalu se přemisťovali do "tábora". Avšak nedá mi to, abych se o tom nezmínila, Lása ztratil ledvinku s pasem, všemi doklady i penězi… ale Láso!Když jsme dorazili na louku, hned jsme se pustili do stavby tábora. Někdo stavěl tee-pee a někdo dělal do zblbnutí kila a kila kolíků. Vrrr… nicméně už večer stály všechny stany a tudíž všichni strávili první noc ve svých týpkách.
2.7. - Úterý
Druhý, sta
vební den 2.7. nezačal jako každý jiný den na táboře. Byla absence rozcvičky… postavili jsme latrýnu, odpadovku, studánku, Termit nám půjčil krumpáč a dvě polní lopatky, ale slíbené plachty na kuchyň jsme se jaksi nedočkali. ("Tenhle rok jsme ten tábor postavili nějak hrozně rychle…") tohle jsme si všichni říkali, ale opomněli jsme vztah kvantity a kvality. Při prvním větším větříku se jeden ze dvou dívčích týpek zřítil. Když mi tohle oznámili, myslela jsem, že je to vtip. Nebyl. Společnými silami jsme ho zase dali dohromady, takže v podstatě pohoda. Lása ovšem dál pokračoval ve svém ztrácení. Ztratil mi nůž. No… (tatínkův)Taky se už začala stavět kamna v budoucí kuchyni. Toť je asi tak vše.
3.7. - Středa
Poslední den stavby 3.7. Ani dnes nebyla rozcvička, za což patří vedení upřímné díky. Středa byl první den kdy jsem si všimla, že už jsme fakt dost špinavý a pomalu z nás mizí známky civilizovaného tvora (to jen tak na okraj). Dodělali, teda udělali jsme stožár, bránu, ohniště ve stanech (Michalovo týpko
to udělalo až naposled, hehe :-). Jinak by řekla, že se neudál žádný závratný převrat. Inu, dobrou noc… .
4.7. - Čtvrtek
Dobré ráno 4.7. Dnes se vedoucí nesmiloval, byla rozcvička. Co se dá dělat, sportem ku zdraví!!! Taky byl nástup a zahájení programu. Na nástupu jsme byli poprvé rozděleni do tří skupinek, ve kterých jsme zdolávali (či měli zdolávat), první týden. Týden orientace. Cíl tohoto úseku byl získat červený šutr.
Poznámka: Letos jsme neměli stožár tyčící se vysoko do výšky, ale tentokrát to byl stožár trojitý (ze třech nižších chlopňovek).
Po večerním nástupu v typovém byla nepovinná večerka (22:00) a pak hlídky, které měla na starost Zuzka.
Dnešní den byl nabitý, protože jsem si vzpomněla, že už ráno byly rozděleny táborové "Joby". Chita měla na starosti toaletní papír, Lucka byla táborová uklízečka apod.