Keltové stavěli kruhové domy ze dřeva a došků. Stěny byli z proutí a lepence, někdy také z kamene. Došková střecha propouštěla kouř, ale dešti odolávala. Prostor ke spánku byl po obvodu vnitřní zdi. Uprostřed u ohně se vařilo a lidé se zde umývali.

Keltové byli známí jako odhodlaní bojovníci (bojovaly i ženy), k výrobě zbraní a nástrojů používali železo. V roce 310 př. n.l. napadli Řím a v roce 280 př. n.l. zaútočili na Řecko a Anatolii, aby získali kořist. Keltské kmeny někdy dokonce bojovaly mezi sebou. Toho Římané využili při dobývání Galia (Francie) a Británie – britského keltského vůdce Carataka jeho lidé zradili a vydali Římanům. Nejednotní britští válečníci pak v letech 43 – 80 n.l. ztratili svou nezávislost. Přijali římskou nadvládu a později bojovali po boku Říma proti germánským barbarům. Keltové byli také prvními křesťany v Evropě. Po pádu Říma se keltské tradice uchovaly pouze v Irsku, Cornwallu, Bretani a částech Walesu a Skotska.

Vercingetorix zorganizoval úspěšné povstání proti invazi Julia Caesara, který napadl v roce 52 př. n.l. Galii, ale později byl donucen k ústupu.